Moderní diverzita většinou dosahuje vrcholu v tropech a klesá směrem k pólům a přestože totéž platí také v mořských ekosystémech, rozložení pravěkých suchozemských faun dosud není zcela rozkryto. Studie se tak zabývá zejména prostorovými vzorci této diverzity v období druhohor a je kompilací datasetu dinosauřích rodů (738), včetně ptáků, jehož součástí je také sestavení vzorců zeměpisné šířky. Ukazuje se, že dominantní skupiny suchozemských obratlovců té doby neodpovídají dnešnímu nárůstu/poklesu diverzity, když tato byla největší v mírných podnebných pásmech, a to po celých 160 milionů let jejich existence. Tato diverzita má úzký vztah k rozloze kontinentů. Ptakopánví a také sauropodi ze svrchní křídy vykazují různorodé vzorce diverzity. Rozloha země, spíše než podnebí, tak asi hrála hlavní roli v v podnebných pásmech. Tropy pak nebyly jakousi kolébkou diverzity, jak vyplývá z dnešních ekosytémů. Geografické rozdělení mezi klady býložravých dinosaurů v křídě může vyplývat z pokročilé fáze oddělování kontinentů či různých reakcí na zvyšování dělení na klimatické zóny. Moderní vzorce diverzity jsou záležitostí zhruba 30 milionů let starou.
Zdroj/abstrakt:
Aim: Modern biodiversity peaks in the tropics and declines poleward, a pattern that is potentially driven by climate. Although this latitudinal biodiversity gradient (LBG) also characterizes the marine invertebrate fossil record, distributions of ancient terrestrial faunas are poorly understood. This study utilizes data on the dinosaur fossil record to examine spatial patterns in terrestrial biodiversity throughout the Mesozoic. Location We compiled data on fossil occurrences across the globe. Methods: We compiled a comprehensive dataset of Mesozoic dinosaur genera (738), including birds. Following the utilization of sampling standardization techniques to mediate for the uneven sampling of the fossil record, we constructed latitudinal patterns of biodiversity from this dataset. Results: The dominant group of Mesozoic terrestrial vertebrates did not conform to the modern LBG. Instead, dinosaur diversity was highest at temperate palaeolatitudes throughout the 160 million year span of dinosaurian evolutionary history. Latitudinal diversity correlates strongly with the distribution of land area. Late Cretaceous sauropods and ornithischians exhibit disparate LBGs.Main conclusions: The continuity of the palaeotemperate peak in dinosaur diversity indicates a diminished role for climate on the Mesozoic LBG; instead, dinosaur diversity may have been driven by the amount of land area among latitudinal belts. There is no evidence that the tropics acted as a cradle for dinosaur diversity. Geographical partitioning among major clades of herbivorous dinosaurs in Cretaceous may result from the advanced stages of continental fragmentation and/or differing responses to increasing latitudinal climatic zonation. Our results suggest that the modern-day LBG on land was only established 30 million years ago, following a significant post-Eocene recalibration, potentially related to increased seasonality.
Citace:
Mannion, P. D., Benson, R. B. J., Upchurch, P., Butler, R. J., Carrano, M. T. and Barrett, P. M. (2011) – A temperate palaeodiversity peak in Mesozoic dinosaurs and evidence for Late Cretaceous geographical partitioning. Global Ecology and Biogeography (advance online publication).
jirimbloguje 
Napsat komentář