Lebeční ornamentace je široce rozšířena u vyhynulých forem v rámci kladu Ornithodira, a to u pterosaurů a i dvou hlavních linií dinosaurů, plazopánvých a ptakopánvých. Tyto struktury mají mnoho podob a může je tvořit až tucet různých kostí lebky, což naznačuje různé jejich původy. Řada těchto hřebenů nehraje, zdá se, klíčovou roli pro přežití a tak byly jako jejich primární funkce navrženy druhové rozpoznávání či pohlavní výběr. Rozšíření těchto struktur u ornitodirů a jejich pozice pak podle autorů ukazuje právě na pohlavní výběr jako na klíčový faktor, i když často je jeho role odmítána, neboť řada druhu dimorfismus na základě pohlaví nevykazuje. Fenomén vzájemného pohlavního výběru, kdy tyto struktury mají obě pohlaví vybírající jedince pohlaví opačného – byl ve výzkumu ornitodirů ignorován, i když u moderních ptáků je popsán dobře. Autoři dospívají k závěru, že vzájemný pohlavní výběr představuje platnou hypotézu pro jejich přítomnost a rozšíření a tento jev je nutno integrovat i do budoucích paleoekologických studií.
Zdroj/abstrakt:
Cranial ornamentation is widespread throughout the extinct non-avialian Ornithodira, being present throughout Pterosauria, Ornithischia and Saurischia. Ornaments take many forms, and can be composed of at least a dozen different skull bones, indicating multiple origins. Many of these crests serve no clear survival function and it has been suggested that their primary use was for species recognition or sexual display. The distribution within Ornithodira and the form and position of these crests suggest sexual selection as a key factor, although the role of the latter has often been rejected on the grounds of an apparent lack of sexual dimorphism in many species. Surprisingly, the phenomenon of mutual sexual selection — where both males and females are ornamented and both select mates — has been ignored in research on fossil ornithodirans, despite a rich history of research and frequent expression in modern birds. Here, we review the available evidence for the functions of ornithodiran cranial crests and conclude that mutual sexual selection presents a valid hypothesis for their presence and distribution. The integration of mutual sexual selection into future studies is critical to our understanding of ornithodiran ecology, evolution and particularly questions regarding sexual dimorphism.
Citace:
DAVID W.E. HONE, DARREN NAISH & INNES C. CUTHILL (2011 [2012]) – Does mutual sexual selection explain the evolution of head crests in pterosaurs and dinosaurs? Lethaia (advance online publication).
jirimbloguje 
Napsat komentář