Studie se zaměřuje na funkční nesourodost pohybového aparátu bipedních archosaurů a testuje případnou konvergenci těchto forem jak krokodýlí linie, tak i dinosaurů; je zjevné, že obě linie mají podobnou myologii zadních končetin, což ukazuje na podobnou svalovou mechaniku a nervosvalovou kontrolu pohybu. Přestože obě skupiny vyvinuly podobná kosterně-svalová řešení, existují samozřejmě i rozdíly, zejména v kyčelních kloubech a krurotarzální morfologii kotníku, charakteristické zejména pro mnoho zástupců linie pseudosuchů. Svalové parametry jako velikostní andarchitektura jsou více adaptovány či optimalizovány pro obvyklý styl pohybu než ramena monentu. Význam těchto aspektů svalového designu, přímo nezjistitelných z fosilií, varuje před přílišnou extrapolací funkčního významu řady těchto konvergencí. Přesto vazby mezi postojem, svalovými momenty a nervovou kontrolou pohybu archosaurů ukazují na to, že funkční interpretace ostologických změn v anatomii končetin, související s evolucí držení těla u pozdně triasových archosaurů, může být touto modelací omezeno.
Zdroj/abstrakt:
This study aims to investigate functional disparity in the locomotor apparatus of bipedal archosaurs. We use reconstructions of hindlimb myology of extant and extinct archosaurs to generate musculoskeletal biomechanical models to test hypothesized convergence between bipedal crocodile-line archosaurs and dinosaurs. Quantitative comparison of muscle leverage supports the inference that bipedal crocodile-line archosaurs and non-avian theropods had highly convergent hindlimb myology, suggesting similar muscular mechanics and neuromuscular control of locomotion. While these groups independently evolved similar musculoskeletal solutions to the challenges of parasagittally erect bipedalism, differences also clearly exist, particularly the distinct hip and crurotarsal ankle morphology characteristic of many pseudosuchian archosaurs. Furthermore, comparative analyses of muscle design in extant archosaurs reveal that muscular parameters such as size andarchitecture are more highly adapted or optimized for habitual locomotion than moment arms. The importance of these aspects of muscle design, which are not directly retrievable from fossils, warns against over-extrapolating the functional significance of anatomical convergences. Nevertheless, links identified between posture, muscle moments and neural control in archosaur locomotion suggest that functional interpretations of osteological changes in limb anatomy traditionally linked to postural evolution in Late Triassic archosaurs could be constrained through musculoskeletal modelling.
Citace:
K. T. Bates and E. R. Schachner (2011) – Disparity and convergence in bipedal archosaur locomotion. Journal of the Royal Society Interface (advance online publication).
jirimbloguje 
Napsat komentář