Živorodost je známa u řady kladů druhohorních mořských plazů, ale přímé důkazy u plesiosaurů prozatím chyběly. Studie popisuje taxon ze svrchní křídy, který kromě kostry dospělce obsahuje také zárodek zachovaný v jeho těle. Jedná se zřejmě o gravidní samici a nenarozené mládě je tak prvním přímým dokladem živorodosti u této linie mořských plazů. Analýza ukazuje na to, že plesiosauři zřejmě rodili jediné mládě velkých rozměrů. Tato strategie se nápadně liší od strategií jiných mořských plazů a je spíše podobná K-strategiím dnešních mořských savců a některých ještěrů. Společné snad mohly být i další vzorce chování, jako socialita nebo rodičovská péče.
Zdroj/abstrakt:
Viviparity is known in several clades of Mesozoic aquatic reptiles, but evidence for it is lacking in the Plesiosauria. Here, we report a Late Cretaceous plesiosaur fossil consisting of a fetus preserved within an adult of the same taxon. We interpret this occurrence as a gravid female and unborn young and hence as definitive evidence for plesiosaur viviparity. Quantitative analysis indicates that plesiosaurs gave birth to large, probably single progeny. The combination of viviparity, large offspring size, and small brood number differs markedly from the pattern seen in other marine reptiles but does resemble the K-selected strategy of all extant marine mammals and a few extant lizards. Plesiosaurs may have shared other life history traits with these clades, such as sociality and maternal care.
Citace:
F. R. O´Keefe & L. M. Chiappe (2011) – Viviparity and K-Selected Life History in a Mesozoic Marine Plesiosaur (Reptilia, Sauropterygia). Science333(6044): 870-873.
jirimbloguje 
Napsat komentář