Barosaurus

30 pro

Předsilvestrovský dárek v podobě jednoho dnes již legendárního amerického obra

Barosaurus Napsal Jiří Meixner pro www.wildprehistory.org, 25.3.2007, upraveno 30.12.2008

Klasifikace:
Saurischia
Sauropodomorpha Sauropoda
Gravisauria
Neosauropoda
Diplodocoidea
Diplodocidae

Období:
svrchní jura (tithon, kimmeridž)
150-145 Ma

Délka:
20-27 m

Hmotnost:
10-20 t
40 t ?

Výskyt:
formace Morrison, South Dakota, Utah, USA

Druhy:
B. lentus, Marsh 1890
B. africanus, Janensch 1929 ?
B. gracilis, Russell, 1980 ?

Synonyma:
Barosaurus affinis, Marsh 1899
Tornieria africana, Sternfeld 1911 ?
Tornieria gracilis, Olshevsky 1992 ?

Informace:
První pozůstatky barosaura nalezla Mrs. E.R. Ellerman v Black Hills v Jižní Dakotě. Slavný paleontolog Othniel Charles Marsh nejprve s Johnem Bellem Hatcherem zkompletovali část ocasu a Marsh jej pojmenoval v roce 1890 jako Barosaurus lentus. Rodové jméno znamená doslova "těžký ještěr". Zbytek fosilních pozůstatků zaslal Marsh Georgu Wielandovi, který je sestavil v roce 1898 a Marsh pak v r. 1899 pojmenoval Barosaurus affinis (tento název však nebyl nikdy zveřejněn a jedná se o synonymum B. lentus). Téměř tři kompletní kostry barosaura pak byly vyzvednuty z Carnegieho lomu v Utahu expedicí Earla Douglasse z Carnegieho přírodovědného muzea v Pittsburghu v roce 1922. Pozůstatky nalezené v Africe a pojmenované B. africanus a později také B. gracilis jsou stále předmětem vědeckých diskusí, část paleontologů je řadí pod genus Barosaurus (např. sám Werner Janensch při revizi v r. 1961, Mezga et al., 2007) část pod genus Tornieria (Olshevsky, 1992, McIntosh 2005) pod kterým byly původně publikovány – T. africana, Sternfeld 1911 a T. robusta, pojmenována rovněž Sternfeldem v r. 1911, se později ukázala být bazálním titanosaurem a byla přejmenována Wildem v r. 1991 na Janenschia. V roce 1980 pojmenoval Russell et al. další pozůstatky jako Barosaurus gracilis, v r. 1992 je Olshevsky synonymizoval s rodem Tornieria.

Holotyp B. lentus je YPM 429 sestává především z ocasních obratlů. Už při jejich studiu bylo jasné, že jde o blízkého příbuzného rodu Diplodocus a jednoho z nejdelších dinosaurů té doby. Byl současníkem dalších velkých sauropodů rodů diplodokus, apatosaurus, kamarasaurus, brachiosaurus či haplokantosaurus, dravého allosaura či obrněného stegosaura. Celková délka barosaura byla odhadnuta až na 27 m (stehenní kost dosahovala délky až 2.5 m) z čehož až 4/5 zabíraly krk a ocas. Krčních obratlů měl barosaurus patnáct, některé z nich až 1 m dlouhé, a jako většina velkých sauropodů je měl odlehčené vzduchovými komůrkami, což usnadňovalo zvedání až přes 9 m dlouhého krku. Mechanismus, jakým tento obr krk zvedal, byl od počátku předmětem diskusí a sporů. Bylo totiž jasné, že aby srdce zvládlo pumpovat krev až k mozku, muselo by vážit 1,6 tuny (!), což by ale zpomalovalo rychlost pumpování a krev by se do mozku vůbec nedostala. Obejvily se tedy teorie o 8 srdcích, které si při pumpování předávaly "štafetu", a o tepenných chlopních, které zabraňovaly stékání krve zpět. Celý problém pravděpodobně definitivně vyřešily počítačové modely barosaura i dalších diplodocidů, které ukázaly tyto tvory s krky více horizontálně položenými – krk šel zvedat pravděpodobně v úhlu nepřesahujícím 20 stupňů, což problém se srdcem eliminovalo. Barosaurus tak přišel i o titul nejvyššího severoamerického dinosaura, který mu byl dlouho přisuzován díky nesprávnému náhledu na úhel zvedání krku. Hlava byla malá, ale lebka se dosud nenašla, takže na většině rekonstrukcí uvidíme barosaura s hlavou diplodoka. Ocas byl bičovitý, ohebný, a vyvažoval dlouhý krk. Jako všichni sauropodi byl i barosaurus býložravec a spásal vegetaci ve stádech i poměrně vysoko v korunách stromů. Problém je ohledně hmotnosti, většina publikací uvádí 40 tun, ale toto číslo je vzhledem k lehčí tělesné stavbě diplodocidů značně přehnané a zřejmě nesmyslné. Německou Wikipedií uváděných 10 tun se ale zase zdá málo, vzhledem k velké délce zvířete. Pravděpodobnější se zdá číslo mezi 10 a 20 tunami.

Kostra v American Museum of Natural History v New Yorku ukazuje samici barosaura v zajímavém obranném postoji na zadních končetinách, když chrání své mládě před útočícím allosaurem. Většina dravců si ale pravděpodobně útok na dospělého barosaura vzhledem k jeho velikosti nedovolila.

Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Barosaurus
David Lambert: Velká kniha o dinosaurech
http://dml.cmnh.org/1995Aug/msg00582.html
http://paleodb.org/cgi-bin/bridge.pl?action=checkTaxonInfo&taxon_name=Barosaurus%20lentus
http://www.enchantedlearning.com/subjects/dinosaurs/dinotemplates/Barosaurus.shtml
http://library.thinkquest.org/22973/profiles/barosaur.htm

Barosaurus, AMNH

Barosaurus v Theodore Roosevelt Memorial Hall v American Museum of Natural History. Zdroj: www.flickr.com.

 


Napsat komentář