A protože lepší tečku za letošním rokem, než v podobě čínského anchiornise, si už asi představit neumím, nezbývá než popřát všem čtenářům blogu pěkné prožití Silvestra a především úspěšné vykročení do nového roku. Zprávy ze světových nalezišť hovoří o tom, že i v oblasti paleontologie se máme rozhodně na co těšit. Takže – úspěšný rok 2009!
Zdroj: http://img.dailymail.co.uk.
Lepšího Silvestra asi dinosauří nadšenci letos mít nemohli…
Předsilvestrovský dárek v podobě jednoho dnes již legendárního amerického obra Celý příspěvek
Nick Gardner na svém blogu Why I Hate Theropods poněkud sumarizoval výsledky posledních studií (především včetně i zde zmíněné Carpenter et al. 2008, popisující nový rod ankylosaura Peloroplites a shrnující faunu těchto obrněných býložravých dinosaurů z americké formace Cedar Mountain (stát Utah). Rod Cedarpelta je zahrnut coby bazální ankylosaurid (viz i Lü et al., 2007), čímž se výsledky studie Carpenter et al., 2008 povtrzují; jsou zahrnuti i maďarský, poměrně bazální nodosaurid Hungarosaurus (Ösi 2005), čínský ankylosaurid Crichtonsaurus (Lü et al. 2007) a problematický americký Gargoyleosaurus, zahrnutý coby nejprimitivnější ankylosaurid. Jako externí orientační taxony byly zvoleny stegosaur Huayangosaurus a dle moderních výzkumů bazální tyreofor (kdysi ovšem považovaný za ornitopoda) Lesothosaurus. Systematika ankylosaurů tedy dle Gardnera vypadá, coby 50% konsensus šesti nejvíce parsimoniálních (jako nejvíce parsimoniální označujeme ve fylogenetice nejvíce úspornou variantu) fylogenetických stromů, takto:
Systematika zachovává již tradiční členění ankylosaurů na Nodosauridae (v tabulce dole, zdola od bazálního struthiosaura po nejpokročilejší edmontonii, reprezentovanou druhy E. longiceps a E. rugosidens, ankylosauridi pak zahrnují horní partii, od bazálního gargoyleosaura po nejpokročilejšího euoplocefala a ankylosaura).
Zdroj (obrázek i text):
http://whyihatetheropods.blogspot.com/2008/12/cedarpelta-as-ankylosaurid.html
Čínská provincie Shandong by se mohla stát největším světovým dinosauřím nalezištěm a potvrdit tak čínskou dominanci v oblasti dinosauří paleontologie v posledních letech – potvrdili to čínští paleontologové v čele se Zhao Xijinem z Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology při Čínské akademii věd, kteří na lokalitě pracují. V okolí města Zhucheng v této východočínské provincii už bylo objeveno na 7.600 dinosauřích fosilií a toto číslo stále stoupá; zahrnuje také fosilie obřích hadrosauridů, objevené zde v 80. letech 20. století (od 60. let se zde našlo více než 50 tun těchto fosilií!). Vzhledem k tomu, že fosilie pocházejí převážně ze svrchní křídy, domnívá se Zhao rovněž, že by shandongská "pokladnice" mohla objasnit více o dinosauřím vyhynutí.
Při další hornické expedici bylo objeveno obří dinosauří pole, dlouhé 300, široké 10 a hluboké až 5 m, na kterém bylo prozatím nalezeno více bež 3000 fosilií, z nichž řada by mohla představovat nové rody či druhy – podle předběžných sdělení čínských paleontologů by mezi nimi měly být nové druhy tyrannosaura, coelura či ankylosaura – je tedy vidět, že v roce 2009 se máme rozhodně na co těšit, a většina výsledků zdejších výzkumů by měla být publikována snad právě ke konci příštího roku.
Je pravděpodobné, že tato oblast byla bohatá na vodní plochy a také na travnaté porosty. Konec zdejší bohaté dinosauří fauny mohl mít na svědomí sopečný výbuch a následně i povodeň, která odplavila mršiny na místo jejich dlouhého odpočinku.
Unikátem je pak objevení obří, dvoumetrové lebky ceratopsida, náležejícího ke kladu Centrosaurinae (podle některých zpráv ale snad až třímetrové, tedy stejně velké, jakou disponuje masívní eotriceratops), první svého druhu mimo území Severní Ameriky, jak doplňuje další čínská paleolegenda, Xu Xing. I tady budeme netrpělivě čekat na podrobnější informace. Je ale zřejmé, že po argentinské podzimní "smršti" Čína závěrem roku znovu výrazně zabodovala…
Zdroje:
http://news.xinhuanet.com/english/2008-12/29/content_10576618.htm
http://foto.rompres.ro/index.php?i=3059567
Nový rod teropoda jako výsledek redeskripce druhu Megalosaurus hesperis Celý příspěvek
Populární exemplář tyrannosaura, Sue, se bude od 17. ledna do 12. dubna 2009 nacházet na expozici v St. Louis, kam bude zapůjčena místnímu Science Center Exploradome. Ti z vás, kdo byste tedy v této době chtěli Sue navštívit "doma" ve Field Museum v Chicagu, budete muset přesměrovat vaši cestu poněkud jižněji.
Sue, pojmenovaná po své objevitelce, paleontoložce Susan "Sue" Hendrickson, je největším známým exemplářem tyrannosaura, známým takřka z kompletní kostry.
Jedna z nejsofistikovanějších studií o dinosauří anatomii za poslední dobu Celý příspěvek
Čekané i nečekané dinosauří novinky z východu Celý příspěvek
Podle nové studie Johana Lindgrena a jeho kolegů, publikované rovněž v posledním vydání JVP, byl rod Plotosaurus nejlépe adaptovaným mosasaurem pro mořský způsob života. K tomuto závěru dospěli analýzou postkraniálního materiálu, zejména na základě vertebrátní (obratlové) morfologie. Také provedli novou analýzu fosilního materiálu dvou dosud známých druhů, P. bennisoni a P. tuckeri, a dospěli k závěru, že P. tuckeri je mladším synonymem P. bennisoni – ten je tak jediným nyní validním druhem plotosaura.
Mosasauři byli velcí draví mořští plazi varanovitého vzhledu, dokonale adaptováni na mořský život, kteří přežili až do samotného konce křídy. Největší z nich mohli dosahovat až osmnáctimetrové délky. Jejich vynikající fosilie známe např. ze svrchní křídy amerického Kansasu, ale např. také z okolí nizozemského Maastrichtu, kde byli objeveni již koncem 18. století, tedy dávno před prvními dinosaury.
Abstrakt:
New axial and appendicular material permits a detailed re-description of the postcranial skeleton of the derived mid-Maastrichtian California mosasaur genus Plotosaurus. Centrum morphology, vertebral process shape, and extreme hyperphalangy provide compelling evidence to demonstrate that Plotosaurus achieved the highest level of aquatic adaptation among mosasaurs. A re-examination of the type material of P. bennisoni and of P. tuckeri indicates that only one taxon, P. bennisoni, is present, of which P. tuckeri is a junior synonym.
Poněkolikáté v akci za poslední rok je také americká paleolegenda David B. Weishampel, který v nabitém čtvrtém vydání Journal of Vertebrate Paleontology (JVP) publikuje spolu se svými kolegy studii na téma nově objevených embryí v Mongolsku. Embrya oviraptoridů, velmi unikátní skupiny ptákům příbuzných teropodů, pochází z formace Nemegt a lokality Bugin-Tsav v mongolském Ömnögovu (svrchní křída). Vejce, nalezená ve zvětralém hnízdě, obsahují velmi dobře zachovalé skelety mláďat. Morfotyp vajec je pak Elongatoolithidae, tedy vejce typická pro teropody, včetně bazálních představitelů ptáků (Aves). Podle stupně zkostnatění struktur (a také s přihlédnutím k průběhu tohoto procesu u ptáků) se dá odhadnout, že embrya byla již blízko vylíhnutí; zdá se také, že oviraptoridi se líhli z vajec ve velmi raném (předčasném) stádiu vývoje. Dvě z nalezených embryí jsou relativně velká, ostatní pak asi o 25% menší. Tato disparita (nerovnost) ve velikosti embryí může být důsledkem časově nesynchronního kladení vajec.
Když byli oviraptoridi objeveni v Mongolsku ve 20. letech 20. století poprvé, předpokládalo se, že vylupovali vejce jiných dinosaurů, zejména protoceratopů. Až v 90. letech bylo zjištěno, že hnízda, na kterých někteří jedinci seděli, byla jejich vlastní, a že tedy naopak patřili k nejlepším dinosauřím rodičům (viz také článek Dinosauři – kukačky nebo vzorní rodiče? z 2.9.2008 na tomto blogu).
Abstrakt:
David B. Weishampel, David E. Fastovsky, Mahito Watabe, David Varricchio, Frankie Jackson, Khishigjav Tsogtbaatar, and Rinchen Barsbold – New Oviraptorid Embryos from Bugin-Tsav, Nemegt Formation (Upper Cretaceous), Mongolia, with Insights into Their Habitat and Growth. Journal of Vertebrate Paleontology, Article: pp. 1110-1119.
Eggs containing well-preserved skeletons were collected from Bugin-tsav, an Upper Cretaceous locality in the Nemegt Formation, Ömnögov‘ Aimag, Mongolia. These embryos, found in a weathered nest of eggs, are oviraptorid theropods. Eggshell morphotype is Elongatoolithidae, typical of theropods, including basal birds. Bone histology indicates that all embryos were probably close to hatching, based on the degree of ossification and in comparison with ossification patterns in living birds. Maturity of ossification indicates that oviraptorids hatched at a precocial stage of development. Two of the embryos are relatively large, while the other is 25% smaller, suggesting that size disparity of hatchlings in oviraptorids may be a consequence of asynchrony in egg laying.
Přídavek z tábora nodosauridů Celý příspěvek
jirimbloguje 